
Potkávám tě káždý ráno zlomenou
ten co tě podpíral se někam vytratil
slabá zdáš se v kolenou
chybý ti jistota opratí.
Povídáš si s peřinou ,svojí tvář máš za jinou,
pokoušíš se spočinout , tam kde někdo schází.
Ručičky v hodinách jsou ti oporou
stiny na očích ti to kazí
obracíš kalendář na stránku minulou
z týpků co se přisunou,trochu tě mrazí.
Zas o tebe mívám strach,zas o tebe mívám strach,
zdá se mi že usínáš,bere tě proud.