MANON

Manon hází , hází svý srdce na stůl jako sázku

přijde o něj jak o panenství když předstírala lásku

nesmíří se , nechce brát,

toho kdo přijde první

nechce dál už svý vzdechy dát

tomu kdo jí za to krmí , chce víc.

Jak se dá bez vášní žít , bez těch chvílí co o ně prosíš,

jak můžeš stát když život běží a jdeš spát a nehledáš.

Co svádí to ber, co tě pálí jak tér na rukou.

Ty druhý budou se smát,

že oni umí všechno dát,

jsou možná hloupí a zlý,

ale jednou šťastný.

Život je stará ,černá hluboká studna,

její hloubku pozná,jen ten co je u dna   a sám.......